Jdi na obsah Jdi na menu
 


PANI Z PLZNĚ

14. 7. 2010
Už je tomu dobrých patnáct let, co ke mně zavítala paní z Plzně.Na její jméno si již nezpomínám, ale na ní ano. Byla velice příjemná, i když se v jejích očích usadil strach a obavy z operace ledviny, kde se usadil kámen. Tehdy jsem měla za sebou čerstvý 2. stupeň Reiki, zkušenosti žádné a tato oblast byla pro mě ještě moc cizí. Ale tuto pani jsem prostě nemohla odmítnout. „Pokusím se, ale nic neslibuji, byla má slova. Domluvili jsme se, že na ni budu působit na dálku a když bude mít cestu kolem, zastaví se. Slib jsem dodržela a na paní z Plzně jsem působila a snažila jsem se ten kámen rozpustit. Léto to se přehouplo v podzim a pomalu se chystal čas vánoční. O paní z Plzně jsem nevěděla nic. Říkala jsem si: „Zkrátka jsi jí nepomohla a paní je už dávno po operaci a tak nemá důvod se ozývat“. Vánoce za dveřmi a ve dveřích stála ona paní z Plzně. Oči jí zářily radostí a pusu měla od ucha k uchu. Nezapoměla na mě. Na operaci nešla a kámen zmizel. Jako poděkování mi přinesla velikou tašku, plnou ryb. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek a krásný vánoční dárek, který obohatil nejen moji dušičku, ale i sváteční stůl. Na paní z Plzně často vzpomínám a věřím, že si už užívá zaslouženého důchodu, obklopena vnoučaty. Přeji touto cestou hodně zdravíčka a ještě více lásky. Vaše Jarka
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář